SDG 13Klimatická opatření

Lze ještě vůbec zvrátit katastrofální scénáře ohledně vývoje klimatu?

Situace

Všichni víme, že motorem klimatické změny jsou emise skleníkových plynů. Aktuálně jsou na nejvyšší úrovni v historii a jsou nadále na vzestupu. Jen pro představu – globální emise oxidu uhličitého se od roku 1990 zvýšily o téměř 50 %.1

Od roku 1880 do roku 2012 se průměrná globální teplota zvýšila o 0,85 °C. Pokud se nic nezmění, zvýší se průměrná světová povrchová teplota v 21. století pravděpodobně o více než 3 stupně Celsia.

Klimatická změna a s tím související globální oteplování má vliv i na hladinu moří a tání ledových ploch. Hladina moře se zvýšila od roku 1901 do roku 2010 v průměru o 19 cm. Rozloha ledové plochy v Arktidě se pak každé desetiletí od roku 1979 zmenšuje o 1,07 milionu km2.2

Panuje všeobecná shoda na tom, že změny nejzásadněji postihnou ty nejchudší a nejzranitelnější regiony, což může mít fatální následky pro celou planetu. Plnění „domácích úkolů“, o nichž se tváří v tvář katastrofě pravidelně dohadují světoví lídři, v praxi fatálně zadrhává. Cestou k odvrácení klimatické krize je snížení emisí skleníkových plynů, kvůli kterým se celá naše planeta zahřívá. V tom hraje velkou roli schopnost a ochota lidstva k větším úsporám energií a také využívání obnovitelných zdrojů energie.

Řešení a klíčové inovace

Tématem klimatu se samozřejmě zabývá řada vědeckých pracovišť. Právě ona mají potenciál co nejpřesněji popsat, s čím se vlastně v oblasti klimatu potýkáme, a nabízet řešení, která lidstvu mohou v aktuální krizi pomoci. I z toho důvodu vznikla v roce 2020 International Universities Climate Alliance – skupina vysokých škol, která chce pracovat na projektech zaměřených na klimatické změny, udržitelnost a digitalizaci. Mezi ně patří například amsterdamská Vrije Universiteit, islandská University of Iceland, rakouská Universität Innsbruck či dánská Copenhagen Business School.

Největší výzvou, které dnes lidstvo v oblasti udržitelnosti čelí, jsou emise skleníkových plynů. Strategie pro snížení emisí skleníkových plynů se obvykle skládají ze tří hlavních složek, a to z úspory energie, efektivity výroby a nahrazení fosilních paliv různými obnovitelnými zdroji energie a nízkouhlíkovou jadernou energií. Právě energetika je klíčovou oblastí, která dostane svět k uhlíkové neutralitě.

Jedním z dalších důležitých kroků, jak zamezit oteplení planety o více než 1,5 stupně Celsia, má být také snížení stavu hospodářských zvířat a zalesnění pastvin. Na světě je přes 1,4 miliardy krav, jejich chov představuje 10 % celosvětové produkce CO2. Na tento fakt upozorňují i vědci. Například badatelka Helen Harwattová s týmem vědců z Oregonské státní univerzity, vysoké školy Bard College a z univerzity v kalifornské Loma Lindě zkoumala, co by se stalo, kdyby každý Američan ve svém jídelníčku nahradil hovězí maso fazolemi – výměna hovězího masa za fazole v USA by uvolnila až 42 procent americké zemědělské půdy.

K uhlíkově čistší planetě pomůže také snížení produkce textilu. To je spolu s přechodem na rostlinnou stravu a šetření energiemi něco, co také může udělat každý z nás – stačí zkrátka kupovat méně nového oblečení. Módní průmysl je totiž zodpovědný za 10 % celkové roční uhlíkové stopy.

Zásadní otázky

Klíčová slova

Změna klimatu, globální oteplování, klima, ekologie, udržitelnost, emise, skleníkové plyny

Zajímavé odkazy