SDG 5Rovnost mužů a žen

Jak co nejrychleji skoncovat s násilím na ženách, umožnit ženám a dívkám zapojit se do politického, ekonomického a veřejného života?

Situace

Na první pohled to tak v našich zeměpisných šířkách nemusí vypadat. Ženy mohou volit, vzdělávat se, řídit auto, chodit do práce a o svém životě rozhodují zcela svobodně. Stále ale existuje řada znevýhodnění, která muži nepociťují – nebo na ně nedopadají v takové míře. I v nejvyspělejších zemích je pro ženy stále poměrně složité balancovat pracovní povinnosti a rodinný život, protože na nich leží většina odpovědnosti za péči o děti i domácnost. Byznys i celá společnost jsou převážně nastaveny tak, že to znesnadňuje hladký návrat do pracovního života po narození potomka. Každá třetí žena v západních zemích navíc během života zažila nějakou formu násilí.

V subsaharské Africe, na Blízkém východě, v Oceánii nebo v západní Asii je situace samozřejmě ještě mnohem horší. Dívky a ženy zde stále čelí rigidní diskriminaci v oblasti sexuality, přístupu ke vzdělání, pracovního trhu a politických práv.

Vyřešit genderové, ale i další nerovnosti je v zájmu nás všech. Pokud totiž má některá ze skupin obyvatel složitější podmínky, ztrácíme tím všichni. Je v našem zájmu, aby se mohli muži i ženy rovnoměrně zapojit do ekonomického života, ale i do péče o děti a měli rovné podmínky. Pokud totiž vyřadíme z pracovního života polovinu populace, zbytečně tím brzdíme ekonomický růst.

Řešení a klíčové inovace

Genderem a s ním souvisejícími otázkami se vzhledem k naléhavosti tématu zabývá řada institucí. Na evropské úrovni určitě stojí za zmínku Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE). Jde o autonomní orgán Evropské unie, který byl zřízen s cílem přispívat k prosazování rovnosti žen a mužů. EIGE zjišťuje, kde se nacházejí nerovnosti mezi ženami a muži, a shromažďuje i analyzuje údaje o těchto rozdílech. Tím, že poskytuje praktické informace založené na důkazech, podporuje tvůrce politik ve snahách o rovnější postavení obou pohlaví tak, aby se zlepšil život mužů i žen.

Své oddělení genderových studií má i celá řada univerzit. Jde například o švédskou Linköping University. Z univerzit je v oblasti genderu velmi silná například finská Tampere University. Na ní je mimo jiné řešen projekt, který byl podpořen prestižním ERC grantem. Klíčovou ambicí tohoto výzkumného projektu je na základě důkladného empirického poznání genderové a stranické politiky v Evropském parlamentu vytvořit nové metodologie, koncepty a teorie o inkluzivním zastoupení, genderové spravedlnosti a demokracii.

Na severu ještě chvíli zůstaneme, a to konkrétně v Oslu. Curt Rice z tamní univerzity si ve svém projektu kladl za cíl zjistit, proč v akademické sféře žádá o povýšení menší množství žen než mužů. Nejzásadnějším cílem tohoto projektu bylo zvýšit podíl žen mezi řádnými profesory a docenty na univerzitě v Tromsø ze současných 25 % na nových 30 %. A proč se o povýšení uchází méně žen než mužů? Možná za tím stojí nižší sebevědomí žen. Výzkumy v tomto ale nejsou jednoznačné. Některé studie podporují myšlenku, že ženy mají nižší sebevědomí než muži, jiné toto zobecnění důrazně zpochybňují. Jiné názory tvrdí, že jde o systémový problém, kdy je od žen zkrátka vyžadována větší výkonnost, aby dosáhly stejných met jako muži.

Pro dnešní svět je velmi aktuální téma umělé inteligence. K pochopení umělé inteligence v kontextu společnosti se snaží přispět vědkyně Gina Neff. Ta hledá odpovědi na to, zda má umělá inteligence gender, zda je možné, že skrze ni reprodukujeme genderové stereotypy (ptali jste se například někdy, proč jsou hlasové asistentky, jako například Siri nebo Alexa, ženského rodu?), nebo kolik žen se podílí na vytváření inteligentních systémů, které ovlivňují zdravotnictví, bezpečnostní složky či vzdělávání.

Zásadní postavou v problematice genderu je filozofka a feministka Judith Butler. Ta ve svých dvou knihách Gender Trouble (1990) a Bodies That Matter (1993) podkopala základy tradičního feminismu, když zpochybnila definici ženy, s níž feminismus pracuje.

Podle Judith Butler klasický feminismus konstruuje umělý pojem ženy, aby jeho prostřednictvím mohl prosazovat určité požadavky. Tato konstrukce však přitom určitý typ žen vylučuje a znehodnocuje (lesby, bezdětné, černošky, nezápadní ženy) a tím podkopává samotný feminismus jako hnutí, které je určeno všem ženám.

Zásadní otázky

Klíčová slova

Gender, rovnost mužů a žen, rovnost pohlaví

Zajímavé odkazy