SDG 14Život ve vodě

Jak chránit moře, oceány a život, který v nich (zatím) pulzuje?

Situace

Lidstvo každý rok „obohacuje“ oceán více než 8 miliony tun plastů. Z nich se uvolňuje zhruba 50 bilionů mikročástic a tento odpad v mořích aktuálně poškozuje asi 800 živočišných a rostlinných druhů. Do roku 2050 bude v oceánu více plastů než ryb, pokud budeme zahazovat jednorázové plasty stejnou rychlostí jako dosud.1 Kromě plastového odpadu znečišťují moře průmyslové a zemědělské chemikálie, ropné odpady a úniky a biologické hrozby, jako je například nadměrné bujení řas. Všem těmto toxinům jsme denně vystaveni především při konzumaci „plodů moře“.

Korálové útesy umírají, oceány se okyselují a mizí jejich biologická rozmanitost. Pokud se něco zásadně nezmění, bude podle OSN do roku 2100 více než polovina mořských druhů ohrožena vyhynutím.2

Podle aktuální studie mezinárodní skupiny vědců představuje znečištění oceánů rostoucí globální problém, kterému vědci teprve začínají rozumět. Změna vyžaduje sérii okamžitých opatření.3

Řešení a klíčové inovace

Předsedkyně Evropské komise oznámila v únoru roku 2022 tři klíčové iniciativy pro spolupráci na ochraně a oživení oceánů. Mezinárodní koalici na ochranu biologické rozmanitosti ve volném moři, projekt, který vědcům umožní digitálně simulovat světové oceány, a výzkumnou misi EU, jejímž cílem je obnovit oceány a moře do roku 2030.4

Souběžně nabývají na významu technologie čištění a zkoumání vody, které by mohly vést k návrhu řešení, jak oceány v budoucnu chránit. Nizozemští vědci předvedli v roce 2018 velmi efektivní řešení čištění hladiny moří a řek. S nápadem na The Ocean Cleanup přišel tehdy dvacetiletý Boyan Slat. Technologie využívá plovoucí bariéry tažené loděmi, které do sítí sbírají odpadky. Na pevnině se potom tento odpad recykluje. Novozélandští vědci ve spolupráci s rybáři vymysleli v roce 2022 Precision Seafood Harvesting – systém, který využívá speciální vlečné sítě k identifikaci a lovu konkrétních druhů ryb namísto tradičních sítí, v nichž uváznou i ryby, které lov nepřežijí nebo jsou pro nedostatečné parametry vrženy zpět.

Ropné havárie a úniky chemikálií by mohly do budoucna rychle vyřešit technologie, jako je Oleo sponge, kterou vytvořili američtí vědci z Argonne National Laboratory. Houba podobná té na čištění nádobí dokáže nasáknout ropné skvrny i zachytit oblaka ropných částic pod vodou. Zachycenou ropu lze recyklovat. Další možností je magnetické mýdlo vědců z univerzity v Bristolu. Je složené z rozpustných solí bohatých na železo, které po umístění do roztoku reaguje na magnetické pole. Vynález americké společnosti MIT Senseable city lab s názvem Seaswarm využívá dopravní pás z tenké nano sítě, která přitahuje olej a odpuzuje vodu. Systém pohání fotovoltaické články a je řízen pomocí GPS.

Znečištění oceánů s sebou ale nese i obecnější výzvu. Lidé by měli drasticky eliminovat spalování fosilních zdrojů a na stole je zákaz jednorázových plastů. Kontrola znečištění pobřeží a rozšiřování chráněných mořských oblastí může zajistit ochranu kritických ekosystémů, chránit zranitelné populace ryb a zlepšit stav životního prostředí – což má zásadní vliv i na lidské zdraví.

Zásadní otázky

Klíčová slova

Znečištění oceánů, mořské ekosystémy, technologie, zvýšení hladiny moří, únik ropy

Zajímavé odkazy